JUNIOŘI po krásné sezóně 6. v Regionu

Podrobnosti

Kategorie: Florbal

Zveřejněno: 6. 8. 2026 11:33

Napsal Tomáš Mrázek

Zobrazení: 24

Junioři hráli 2. ligu juniorů, která spojovala týmy z Vysočiny a Jižních Čech. S týmem jsme tak poměrně často jeli třeba až do Českých Budějovic, Písku nebo Strakonic. Hoši pak stáli za úspěchem i v Orelské lize v kategorii U21 a vypomáhali velkou měrou i v mužích v Regionální lize.

Do zápasů ČF juniorů nastoupili v sezóně 25/26 tito hráči:

Gólmani (2):

• Tomáš Vlček, 23 zápasů, odchytáno 990 minut
• Daniel Kopper, 6 zápasů, odchytáno „jen“ 90 minut, jelikož hrál často i v poli!

Do pole (17):

• Tomáš Kozel (kapitán) – 22 zápasů, 22 gólů, 23 asistencí = 45 bodů
• Lukáš Ťupa, 23 z., 25+14
• David Šedý, 14z., 17+11
• Martin Kocanda, 20z., 13+4
• Marek Lukeš, 20z., 7+9
• Marek Tachir, 20z., 7+5
• Jan Follprecht, 10z., 7+4
• Jáchym Chalupský, 19z., 5+5
• David Lukeš, 24z., 0+5
• Ondřej Hiesböck, 19z., 1+3
• Adam Ťupa, 7z., 1+2
• Tobiáš Petera, 18z., 1+0
• Denis Straka, 9z., 1+0
• Adam Trödler, 16z., 0+1
• Milan Bizoň, 10z., 0+0
• Daniel Kopper, 10z., 0+0
• René Alexej Simon, 5z., 0+0

Hoši soutěž zakončili na krásném 6. místě z 13 týmů. V sezóně 8x vyhráli v řádné hrací době, 7x rozhodovaly nájezdy (3x vítězství, 4x prohra) a 9x prohráli. Celkové skóre bylo těsně pozitivní, 108:104.

Na úvod si dáme pár statistik, které byly v sezóně důležité.

• Hráli jsme 42x v oslabení, což bylo nejvíce ze všech týmů soutěže – nejméně hrál třeba Pelhřimov, pouze 14x. Naštěstí jsme dostali „jen“ 8 gólů, ale často nás to stálo hodně sil. Vtipné ale trochu je, že jsme v oslabeních dali 3 góly :) Celkově jsme tedy zvládli ubránit asi 81 % oslabení, ale častá nedisciplinovat a možná občas přísnější metr, nás stály i dost bodů.
• Přesilovek jsme hráli 26, což je takový průměr soutěže. Odvážím se tvrdit, že přesilových her jsme měli hrát více. Proměnili jsme 9 z nich s úspěšností tedy kolem 35 %. To je málo (i tak byla úspěšnost 4. nejlepší v lize!). Byly zápasy, kdy se nám dařilo, ale přesilovky nás spíš trápily. Bylo to bez nápadu, a pomalé. Až na jaře jsme pár věcí změnili a zlepšilo se to.
• Dostali jsme „jen“ 104 branek, což byl třetí nejlepší výsledek soutěže. 72 a 77 gólů dostali už jen Třebíč a Pelhřimov. Celou sezónu bylo bránění určitě naší silnou stránkou. V poli jsme hráli obětavě, tvrdě a stovky střel jsme zblokovali – klidně desítky každý zápas, pokud jsme byli pod tlakem. A pokud to už prošlo, tak skvělé zákroky předváděl Tom v bráně. Dan nechytal tolik zápasů, ale když tam šel, chytal také velice dobře. Tom odchytal nejvíce minut ze všech gólmanů.

Od září do Vánoc jsme hráli 10 zápasů, vyhráli jsme ale jen 3, dvakrát jsme získali aspoň bod za prohru po nájezdech. Zápasy ale většinou končily těsným výsledkem a nikdy nebylo jasné, jak zápas skončí. 4x se hrálo o 1 gól nebo na nájezdy. Bohužel jsme tyto 1gólové zápasy prohráli. Jediný 1 zápas skončil „jasně“, výhra nad Štíry Budějovic 5:0.

Dalších 6 zápasů po Novém roce bylo vlastně skvělých. Dvě domácí výhry nad Jihlavou a Žďárem (7:2). A poté 4x rozhodovaly až nájezdy! Dvě výhry, dvě prohry.

V březnu hrozný turnaj v Třebíči (dvě jasné prohry).

Poté smolná prohra s Pískem, jehož hráči se předvedli v dost unfair chování. V posledních 6 zápasech jsme ale zvládli 4x zvítězit (včetně otočky jako hrom v posledním zápasu se Žďárem!) a posunout se tabulkou na zasloužené 6. místo. Na lepší místo jsme dlouhodobě neměli, to jsme ztráceli propastných 13 bodů!

Já jsem se osobně obával toho, jaká bude atmosféra, nebo že nebudou trenéři, co by jezdili na venkovní zápasy atd. Hoši ale předváděli famózní jízdu celou sezónu a trénovat je byla skoro odměna. I proto jsem s nimi jel na hodně zápasů a nebyl turnaj, na kterém by byli sami bez trenéra. Pokud jsem nejel já, tak jeli Jirka Tatíček nebo Jirka Dobrovolný. Tréninky pomáhal vést pak zároveň hráč Mára Lukeš a trenér mužů Michal Sedlařík. Díky všem trenérům za výborně zvládnutou sezónu.

V sezóně nás občas potrápilo zranění. To se nevyhnulo třeba Danu Kopperovi, Jáchym Chalupskému, Tomovi Kozlovi a možná i dalším – nebylo to ale nic tak vážného. Největší průšvih byl ale po blbém zranění z turnaje U21 u Davida Šedého, který díky tomu chyběl přibližně polovinu sezóny! Toto dost oslabilo naši útočnou sílu a velké problémy jsme měli nejen v juniorech, ale především v mužích, ve kterých byl už tak dost úzký kádr… David i tak zvládl bodovat jako 3. nejlepší v týmu a pomohl ke zlatu nakonec i U21.

Hlavními tahouny dopředu byli pak kapitán Tomáš Kozel a rychlík Lukáš Ťupa. Ten by občas netrefil ani vrata od stodoly, zatímco jindy by tam vymetl rohy branek peckou, co by urvala ruce! Tom zase kouzlil svým klidem a přesnou střelbou.

Hodně pomáhal i ještě starší žák Martin Kocanda, skvělý univerzál, co může hrát na všech pozicích. Občas skvěle, občas s trápením to měli Mára Lukeš a Mára Tachir. Oba by potřebovali trochu větší servis od spoluhráčů, aby se prosadili.

Od poloviny sezóny pak chyběl i Jan Follprecht, který kvůli 1. lize dorostu šel na hostování do Hipposu Žďár.  Famózní pak byli naši obránci – Jáchym Chalupský, Adam Trödler, Tobiáš Petera, David Lukeš, Daniel Kopper. Hoši dřeli v zápasech a „žrali“ podlahu. Nevynechali žádný souboj a po každém turnaji odjížděli dobití a s modřinami po střelách.

Díky i dalším hráčům, bez kterých by to nešlo. Tým šlapal hlavně jako SKVĚLÁ PARTA. Hoši spolu jezdili i na dovolené, společné výšlapy, zábavy, … A i kdybychom skončili 1., nebo poslední – to je to hlavní! To, že byli skvělou partou, bavilo nás to spolu a zážitky a přátelství nám nikdo nevezme. Moc fajn byl i jednou výlet do Strakonic, jelikož jsme tam jeli už den předem a přespávali jsme v místě turnaje.

Děkuji ještě i rodičům, že nás občas vzali na turnaj a jezdili fandit, nebo alespoň hráčům půjčili auto. Byla to jízda, hoši. A jsem na vás pyšný. Zase jsem s vámi omládl.

• Následující